newsletter

historie a budoucnost

Zhoř

Zhoř, Horkow, Hořkau, Schorsch, Hofkau, Hořkow, Horschkau, Horschka, Hořka, Hořkov, Schoř. Psané názvy Zhoře se lety různě měnily tak, jak se lidé snažili vyrovnat s tímto jadrným slovem. První zmínky o Zhoři sahají až do roku 1383, kdy zde již stávaly dva poplužní dvory. Na svém pomyslném vrcholu bylo sídlo na přelomu 19. a 20. století, kdy čítalo na 150 obyvatel a 18 budov. Středem panského sídla byl zámecký areál se zahradami, lihovarem, pivovarem, cihelnou, stájemi, chlévy a řemeslnými dílnami.

Ve 20. století po princích z Croÿ-Dülmen vystřídala Zhoř několik majitelů, nakonec ji získal významný českých architekt Václav Pilc. Za komunistického režimu, po znárodnění, byl provoz lihovaru ukončen a areál se začal využívat především k zemědělským účelům. Kondice areálu se začala zhoršovat a chátrat. V restitučním řízení byl areál s lesy a polnostmi navrácen potomkům Václava Pilce. Následná správa místa třetí osobou posunula kritický stav mnoha budov na zbořeniště. Ustal i chov prasat a skotu.

Současná majitelka, pravnučka Václava Pilce, Anna Matvija usiluje o citlivé oživení Zhoře a krajiny kolem ní.

Zhoř dávná a minulá

Zhoř po staletí bývala součástí Krakoveckého panství. Za svou dlouhou historii se postupně rozvíjela z poplužního dvoru (první zmínka 1383), až po šlechtické panské sídlo (poprvé zřejmě 1614). Sídlil zde například Adam Vchyňský ze Vchynic a František Emanuel Hildprandt z Ottenhausenu. Z panského sídla se následně stalo průmyslové a zemědělské středisko (roku 1745 se Karel Josef Hildprandt přesouvá na zámek do Slabec). Voda vedená podzemním potrubím z 1.5 km vzdáleného Polského rybníka napájela místní pivovar, lihovar a vínopalnu. Pro příklad, v druhé polovině 19. století produkoval místní pivovar náležející Hugovi z Nostic a z Rienecku na 800 hektolitrů piva ročně. Dodnes je zhořské podzemí protkáno mnoha sklepy, jejichž rozsah ještě čeká na náležité zmapování.

Citlivý rozvoj a zodpovědnost

„Zhoř a její okolí, louky, pole, lesy a rybníky, jsou mikrokosmem světa a změn jimiž prochází. Čeká nás příprava krajiny na dlouhá období sucha a prudké deště. Musíme obnovit půdní horizont i změnit zacházení s vodou. Čeká nás obnova lesů, jejich přeměna z holosečných na výběrové a změna jejich druhové skladby. Chceme prohlubovat vztah místních i přespolních k tomuto území, jejich kulturní vědomí a paměť. Protože Zhoř je svědectvím, že práce v krajině má delší dopad než délka jednoho lidského života.“

Anna Matvija
Současná majitelka Zhoře

Budeme rádi, když nám pomůžete Zhoř znovu oživit.

Zdroje:

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Praha: Knihtiskárny Františka Šimáčka, 1891
Státní oblastní archiv Rakovník: plány, protokoly a dokumentace
Státní oblastní archiv v Praze: smlouvy a korespondence

 

Více fotek naleznete v Galerii!

Napsali o nás

2020, 25. 7. Zhoř opět ožívá. Mohlo by zde vzniknout kulturní centrum regionu

2020, 25. 7. Anna a Marek Matvijovi: Náš záměr ve Zhoři je dát jí zase budoucnost

Máte vzpomínky, fotografie a další dokumenty o staré Zhoři? Ozvěte se nám.

TOP